Revitalizace Štěpánčina parku

Aktualizováno: 21. 10. 2021

Tématem posledních dnů se pro řadu občanů Prachatic stalo rozhodnutí o rekonstrukci Štěpánčina parku. Protože ne všichni znají podrobnosti záměru, v následujících příspěvcích se budeme snažit představit hlavní souvislosti i důvody našeho rozhodnutí tuto rekonstrukci podpořit. Naše rozhodnutí, stejně jako všechny naše návrhy, vycházejí jak z teoretického studia vývoje a života měst a společnosti, tak z praktických příkladů úspěšných měst z tuzemska i zahraničí s cílem rozvoje prosperujícího města přitažlivého pro život i podnikání s přihlédnutím k finančním možnostem města a dalším potřebným investicím.


Na Štěpánčin park se podíváme z pohledu:



#01 ŠTĚPÁNČIN PARK JAKO VEŘEJNÝ PROSTOR

Aniž bychom si to uvědomovali, ve veřejném prostoru trávíme velikou část svého života. Bývá vlastnictvím státu, kraje nebo obce a měl by být přístupný pro co nejširší věkové i sociální skupiny obyvatel. Ve městě má umožňovat a nabízet co nejvíce činností a sociálních kontaktů - setkávání, odpočinek, sport, kulturu, ... Jedná se většinou o ulice, náměstí a parky.

Ke spokojenému životu ve městě není třeba pouze dobré bydlení, práce, služby a obchody, ale také přívětivý a bezpečný veřejný prostor. Ne každý chce a může trávit volný čas na sportovišti nebo v přírodě za městem, pro seniory nebo maminky s dětmi je třeba umožnit běžný denní odpočinek nebo místo setkávání v klidu a zeleni přímo ve městě. Parky jsou tak neoddělitelnou součástí téměř každého města.

Na pocitové mapě Prachatic (tj. mapa, na které občané označují místa, kde se jim líbí, kde rádi tráví čas, kde se cítí bezpečně nebo naopak, která považují za nepřívětivá nebo nebezpečná místa) je Štěpánčin park na přední pozici nepřívětivých a nebezpečných míst. Je vnímán jako místo vandalů a sociálně-patologických jevů. Vzhledem k tomu, že se jedná o místo v centru města v těsném kontaktu s historickým centrem i bytovou zástavbou, je jeho kultivace velmi důležitá, což většinou nikdo nezpochybňuje. V současné době je zpochybňována cena rekonstrukce a načasování, kterým se budeme věnovat v dalších příspěvcích.


#02 ŠTĚPÁNČIN PARK A ZELEŇ VE MĚSTĚ

V Prachaticích obklopených lesy se potřeba kvalitní zeleně ve městě nemusí jevit tak naléhavá. Většinu času ale netrávíme v okolních lesích, ale ve městě. A zdravé mikroklima, čistota vzduchu, teplota a stín v horkých dnech jsou i v Prachaticích důležitými součástmi kvality životního prostředí.

„Nespočet výzkumů i poptávka na realitním trhu jasně ukazují, že chceme bydlet v ulicích se stromy. Přítomnost stromů zvyšuje atraktivitu lokality a má vliv také na cenu nemovitostí. Investice do každého stromu se naší ulici nebo městské čtvrti několikanásobně vrátí. Stromy mj. snižují teplotu ve městě až o 5.5 st. C.“ (Osamu Okamura – Město pro každého, volná citace)

Zeleň ve městě je tedy důležitou součástí města, stejně jako domy nebo komunikace. A stejně jako vše, potřebuje také pravidelnou údržbu. Ta byla ve Štěpánčině parku dlouhodobě zanedbávaná, což vyústilo až v místo nebezpečné pádem stromů nebo větví. Pokud se má obnovit funkce městského parku, je nutný radikální zásah zkušených arboristů. Akce takového rozsahu není možné dělat amatérsky nebo svépomocí, nehledě na další nutné stavební práce, jako přeložky sítí nebo rozsáhlé úpravy v území za objekty 557, 558, 559 v ulici SPN.


#03 ŠTĚPÁNČIN PARK A JEHO HISTORICKÁ HODNOTA

Město Prachatice se často pyšní opravami fasád historických objektů, oceněními za péči o kulturní dědictví. Štěpánčin park je ale rovněž historickým dědictvím, podobně jako jiné objekty, sakrální architektura, hradby města. Zcela neprávem ale byla historická hodnota oproti jiným památkám dosud opomíjena. Domníváme se, že stejně jako u jiných památek je naší povinností o odkazy našich předků pečovat a zachovat pro příští generace.

Na konci 19. století na místě původního tzv. pevnostního rybníka, který v dobách ohrožení města napájel vodou hradební příkop, založil Okrašlovací spolek v Prachaticích městský park, jakožto arboretum se vzácnými listnatými a jehličnatými dřevinami a s dřevěným altánem uprostřed. Park byl otevřen v roce 1881 a na počest nevěsty rakousko-uherského korunního prince Rudolfa, belgické princezny Stefanie, byl nazván Štěpánčiným sadem.


#04 ŠTĚPÁNČIN PARK - KVALITY PROJEKTU

Kvalita výsledného produktu se vždy odvíjí od kvality počátečního návrhu. Nejlepší cestou, jak získat co nejkvalitnější výsledek čehokoli, je soutěž více zpracovatelů o návrh. Z několika návrhů následně může odborná porota vybrat ten nejvíce vyhovující podle předem stanovených kritérií. Naopak tou nejhorší cestou je výběr zpracovatele podle nejnižší ceny návrhu. Návrh nemusí nutně být nejhorší, ale většinou tomu tak je. Kompromisem je výběr podle nejnižší ceny, ale již z výběru prokazatelně dobrých zpracovatelů. Ve stavebnictví a rozvoji měst jsou nejlepší cestou k získání nejlepšího výsledku architektonické a urbanistické soutěže o návrh.

Již dlouho před naším vstupem do zastupitelstva města jsme se snažili prosazovat zadávání projektů formou soutěží o návrh, když zaběhlou praxí bylo zadávání podle nejnižší ceny návrhu, což často mělo za následek špatnou nebo i nepřiměřeně drahou realizaci. Zadání návrhu Štěpánčina parku bylo po soutěži o návrh zástavby území Pod Cvrčkovem druhou (a zatím poslední) soutěží o návrh v Prachaticích.

Veřejná architektonická soutěž o návrh revitalizace Štěpánčina parku v Prachaticích proběhla v roce 2017. Město získalo 5 návrhů, hodnoceny ale byly jen 4, protože návrh ateliéru m2au byl ze soutěže vyřazen z formálních důvodů.

Rada města odmítla v souladu se soutěžními podmínkami všechny předložené soutěžní návrhy revitalizace Štěpánčina parku a v návaznosti na architektonickou soutěž nevybrala k další projektové přípravě žádný soutěžní návrh. Představy rady města ale naplnil nejvíce vyloučený soutěžní návrh č. 5 předložený Ing. Kateřinou Miholovou, které bylo zadáno dopracování architektonické studie a zpracování projektové dokumentace pro realizaci obnovy Štěpánčina parku a přidružených ploch. Spoluautory jsou členové atelieru m2au: Ing. arch. Linda Boušková ( nyní provdaná Obršálová),Ing. arch. Václav Mihola, Ing. arch. Jan Kubát a ke spolupráci k provedení díla byli přizváni: Ing. Václav Babka, autorizovaný architekt pro obor krajinářská architektura a Ing. et Ing. arch. Tomáš Babka. Studie a projektová dokumentace je tedy kolektivním dílem více spoluautorů.

Nesmíme opomenout, že výsledný návrh je ovlivněn rovněž požadavky orgánů památkové péče.

Z výše uvedeného je možné konstatovat, že k přípravě obnovy Štěpánčina parku přistoupilo vedení města velice zodpovědně. Jsou tedy všechny předpoklady k tomu, aby výsledná podoba Štěpánčina parku i přilehlých ploch byla pro Prachatice nezanedbatelným přínosem.

„Město si od architektonické soutěže slibuje různé varianty řešení celého prostoru. „Tím, že se bude soutěžit o výsledný návrh, měl by logicky zvítězit ten nejlepší, a to na základě posouzení odbornou porotou. Postup hodnocení a celý proces si řídí komora architektů. Ti určují i to, kdo zasedne v odborné porotě. To je princip, po kterém volá například prachatický architekt Jakub Nepustil, ale i další. A nám to pro tento případ připadá jako vhodné řešení,“ připouští Martin Malý.“ (Deník.cz 21.6.2016 - Štěpánčin park v Prachaticích se může zásadně proměnit)


#05 ŠTĚPÁNČIN PARK - ROZSAH PROJEKTOVANÉHO ÚZEMÍ A ZMĚN

Při laickém hodnocení projektu revitalizace Štěpánčina parku se často vychází z představy pouhého ošetření zeleně a opravy chodníků. To ovšem zdaleka nezahrnuje celé revitalizované území a všechny práce.

Revitalizace Štěpánčina parku se netýká pouze samotného parku, ale i přilehlých ploch. Nezanedbatelnou součástí je úprava prostranství za domy č.p. 557, 558 a 559 v ulici SPN., kde vzniká mj. několik nových, tolik žádaných, parkovacích míst.

Z technické zprávy: Výstavba je rozdělena do 2 etap realizace, plošně vymezených, které se v několika pracovních úkonech prolínají a nemohou být odděleny striktně. V 1. etapě, která zahrnuje větší plochu řešeného území, je obsažena hlavně úprava historického parku a jeho okolí, přeložka kanalizace a s ní související přeložky dalších inženýrských sítí, úpravy svahu na západě a severozápadě území včetně modelací terénu, výstavby objektu vyhlídky, zahradnické úpravy, instalace mobiliáře, reinstalace prvků, které zůstávají atd. Ve 2. etapě je obsažena především oprava obslužné komunikace 50c, která je součástí sídliště a plochy nebo objekty s ní související (plocha pro parkování, plocha pro kontejnery s přístřeškem, chodníky k bytovým domům a domu s pečovatelskou službou a související terénní úpravy a zahradnické úpravy. Realizace souvisí také se stavbami v okolí. … Přeložka kanalizace (především v části probíhající parkem) musí být realizována v souběhu s přípravou území a souvisí s výstavbou oplocení podél Hradební a Zlatá Stezka.

Dle projektové dokumentace v samotném parku se jedná zejména o nutnou přeložku kanalizace, kácení a ochranu stávajících dřevin, hrubé terénní úpravy, výstavbu zídek a oplocení, instalaci technické infrastruktury v parku, výstavbu zpevněných ploch včetně schodišť, modelaci terénu, výsadbu nových stromů, instalaci veřejného osvětlení a objektů ve zpevněných plochách (pítko, drobná architektura), ostatní zahradnické a vegetační úpravy, reinstalaci prvků, které budou opět umístěny v parku dle požadavků majitelů a správců. V území za bytovými objekty se jedná o plochy pro motorovou dopravu včetně parkování, montáž přístřešku pro kontejnery, úpravy terénu a zahradnické a vegetační úpravy.

Z rozsahu prací vychází položkový rozpočet stavby s předpokládanou cenou za realizaci. Výsledná cena realizace vyjde následně z výběrového řízení na dodavatele stavby. S projektovou dokumentací je možné se seznámit na stránkách města.

Jak vypadají současné parky po rekonstrukcích můžeme vidět například zde (výběr z roku 2019).


#06 ŠTĚPÁNČIN PARK - ÚDRŽBA A VANDALSTVÍ

Každý veřejný prostor vyžaduje pravidelnou kontrolu a údržbu. V zanedbaném neudržovaném parku se necítíme příjemně a bezpečně a neláká tím k návštěvě a posezení. Bez řádného využívání většinovou veřejností se stává místem bez veřejné kontroly, místem sociálně-patologického chování, vandalství, což vede k jeho další a další devastaci. Taková situace nastala právě ve Štěpánčině parku. Ačkoli parky obecně jsou ve městech oblíbeným místem setkávání a odpočinku, zanedbaný prostor začal postupně lákat pouze vandaly. Úpadek parku se tím dostal do zákonitého stavu, kdy neudržovaný stav odrazoval veřejnost od využívání a díky snižující se návštěvnosti veřejnosti a veřejné kontrole se stal park pro vandaly oblíbeným místem, což dále vedlo k dalšímu snížení návštěvnosti a dalšímu nárůstu vandalství. A tak dokola… Je ověřenou zkušeností, že řádná údržba a hojná návštěvnost veřejností vandalství výrazně snižuje. I tak je a bude ale údržba parku nutná, pokud nemá po rekonstrukci za čas skončit ve stavu podobném, jako je dnes.


#07 ŠTĚPÁNČIN PARK – FINANCOVÁNÍ REALIZACE

Město Prachatice hospodaří s ročním rozpočtem přesahujícím částku čtvrt miliardy korun. Může se to zdát hodně, rozhodující část ovšem pokrývají „běžné“ provozní výdaje (financování škol, místní správy, provoz a údržba města, sportovní a kulturní zařízení, …). Na investiční akce potom „zbývá“ ročně velice orientačně 30 – 40 milionů korun. Úkolem města není tuto částku bez jasného důvodu spořit, ale využívat pro rozvoj města a zvyšování kvality života.

Převažující příjmy města pocházejí přerozdělováním z rozpočtového určení daní, výsledná částka závisí zejména na počtu obyvatel. Počet obyvatel v Prachaticích od roku 2005 poklesl o 1083 obyvatel, jen za roky 2010 – 2020 poklesl o 881 na dnešních 10706. Tento trend i nadále pokračuje, tím dochází k neustálému významnému snižování příjmů města a tím k jeho chudnutí. Z tohoto důvodu je také naším cílem zastavit mimořádný úbytek obyvatel v Prachaticích, počet obyvatel stabilizovat, případně i zvýšit. Zastavení poklesu obyvatel je možné pouze koordinovanou snahou zlepšováním kvality života, kvality a dostupnosti bydlení, dostupností služeb, podporou podnikatelských aktivit a ekonomiky s vyšší přidanou hodnotou, větší zapojování občanské veřejnosti do života města apod. Mezi tyto kroky patří rovněž kvalitní, přitažlivá a bezpečná veřejná prostranství.

Nezanedbatelnou možností příjmů města mohou být příjmy z dotací a grantů, jejichž získávání dle našeho názoru není město příliš aktivní a má veliké rezervy. V uplynulých letech došlo ke znatelnému zanedbávání investic, což vedlo k hromadění finančních prostředků na účtu města. Prezentované dobré hospodaření nebylo tedy výsledkem aktivní činnosti a projevem zdravé kondice města, ale pouze hromaděním prostředků, které nebyly využité pro nutné investice. Současně chybí jasná strategie se stanovením priorit. Zásadní investice města (konverze areálu bývalých kasáren s cílem kvalitního rozvoje bydlení a služeb ve všech jeho spektrech, bytová výstavba, ZTV pro výstavby rodinných domů, dopravní infrastruktura, městská knihovna, …) nejsou buď vůbec připravované, nebo nejsou v současné době připravené k realizaci. U ČOV na Libínském Sedle se čeká na případnou dotaci, i když její získání není příliš pravděpodobné.

Rekonstrukce Štěpánčina parku patří z mnoha důvodů již mnoho let k jedné z priorit města. Pokud by nedošlo k (z našeho pohledu neuvážené a nepřiměřené) investici do výstavby letního kina v řádu mnoha desítek milionů korun, byla by rekonstrukce Štěpánčina parku financovaná z rezervy města vzniklé absencí investic i minulé takřka nulové údržby parku patrně všeobecně kladně přijímaným krokem. Podle našeho názoru je ovšem na rekonstrukci parku i tak nejvyšší čas, když další investice bude třeba připravit a financovat z dalších příjmů města v příštích letech. Ve výdajích i příjmech vidíme veliké rezervy v řádech milionů korun. Pokud bude nutné v dalších letech v investicích města potřeba spořit, nebude to díky nutné rekonstrukci Štěpánčina parku, ale díky nepřiměřené investici do letního kina.


#08 ŠTĚPÁNČIN PARK – NAČASOVÁNÍ REALIZACE

Každý objekt, prostor města, se musí uklízet, udržovat. Pokud se tak neděje, dochází k jeho degradaci. To se stalo i se Štěpánčiným parkem. Dlouhodobě chybějící údržba vedla ke stavu, kdy se z parku, který měl sloužit pro rekreaci, setkávání nebo konání akcí, stalo odpudivé místo.

Již před deseti, dvaceti lety bylo na revitalizaci pozdě. Proč tedy stále odkládat? Jedině dle našeho názoru neuvážená a velice nepřiměřená přestavba letního kina prosazená současným vedením města vyvolává otázku, zda je souběžné načasování rekonstrukce vhodné a nebylo by vhodnější odložit do příštích let.

V příštích letech čekají město ale další investice, které zatím nejsou pro realizaci připravené - rekonstrukce objektů na Libíně, výstavba knihovny, konverze stávající střelnice, ZTV pro výstavbu rodinných domů, ...

Na základě pečlivého zvážení všech (i v předchozích příspěvcích prezentovaných faktů) převládl tedy názor, že rekonstrukci Štěpánčina parku není na místě neustále odkládat, když město finanční prostředky na rekonstrukci s použitím případného dílčího krátkodobého kontokorentu má.